Mgr. Kateřina Lacinová - notářka

Úvod

Poskytujeme komplexní notářské služby s důrazem na odbornost, přesnost a osobní přístup. Naším cílem je nabídnout klientům jistotu, právní bezpečí a srozumitelná řešení v důležitých životních situacích.

 

Naše kancelář sídlí v budově s bezbariérovým přístupem a vlastním parkovištěm v centru Havlíčkova Brodu, přímo u autobusové zastávky Husova.

 

Vyřizujeme pozůstalostní řízení

 

1. podle místa bydliště zůstavitele (u jednotlivých obvodů) - Bělá, Číhošť, Golčův Jeníkov, Heřmanice, Hněvkovice, Hradec, Chřenovice, Jedlá, Kozlov, Kraborovice, Kynice, Ledeč nad Sázavou, Leština u Světlé, Nová Ves u Leštiny, Ostrov, Podmoky, Prosíčka, Skryje, Vilémov, Zvěstovice a
2. podle data úmrtí zůstavitele 1. až 10. den v měsíci - Havlíčkův Brod, Bačkov, Boňkov, Herálec, Horní Pohleď, Hurtova Lhota, Knyk, Kochánov, Kunemil, Květinov, Lípa, Lučice, Malčín, Michalovice, Okrouhlička, Olešná, Radostín, Sázavka, Slavníč, Skorkov, Skuhrov, Tis, Úhořilka, Úsobí, Veselý Žďár, Věž

 

Sepisujeme notářské zápisy zejména o

• zakládání a změnách obchodních korporací a družstev,
• převodech majetku,
• manželském majetkovém režimu a
• právních jednáních pro případ smrti.

 

Provádíme rovněž

• vidimace (ověření shody opisu nebo kopie s listinou),
• legalizace (ověření pravosti podpisu),
• výpisy z rejstříků (kontaktní místo CzechPoint),

přičemž pro použití v cizině je nutné ověření přímo od notářky, proto si prosím ověřte telefonicky její přítomnost v kanceláři.

 

Každému případu věnujeme individuální pozornost a dbáme na to, aby postup byl jasný, efektivní a v souladu s platnými právními předpisy. Naší prioritou je profesionální a korektní jednání, diskrétnost a budování dlouhodobé důvěry klientů. Rádi vám poskytneme odbornou pomoc a provedeme vás celým procesem krok za krokem.

 

Mgr. Kateřina Lacinová

vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor Právo a právní věda. Od 1. ledna 2026 je jmenována ministrem spravedlnosti notářkou se sídlem v Havlíčkově Brodě (do notářského úřadu po JUDr. Romanu Bláhovi) a je členem Notářské komory v Hradci Králové.

 

V kanceláři nadále také působí notářské tajemnice Marie Čáslavská a Iva Trnková.

 

Kontakty:

e-mail: kancelar@notaria.cz

tel. +420 569 333 219

 

Mgr. Kateřina Lacinová

e-mail: lacinova@notaria.cz

tel. +420 739 468 108

 

Marie Čáslavská

e-mail: caslavska@notaria.cz

tel. +420 569 333 219

 

Iva Trnková

e-mail: trnkova@notaria.cz

tel. +420 569 333 219

 

Ceník

Každý notář účtuje za poskytnuté služby odměnu dle vyhlášky č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (notářský tarif), který je dostupný zde:

https://www.nkcr.cz/data/predpisy/notarsky-tarif.pdf 

Pro zjištění ceny konkrétního úkonu nás prosím kontaktujte.

Pozůstalostní řízení

Notář je jako soudní komisař pověřen soudem k vyřízení pozůstalosti. Je to jediný případ, kdy si pro notářskou službu nemůžete notáře vybrat. Notáři je vyřízení pozůstalosti přiděleno soudem podle předem stanoveného rozvrhu, a to z důvodu nestrannosti a objektivity soudního rozhodování.

Řízení se zahajuje zpravidla bez návrhu na základě úmrtního listu, který soudu zašle matrika. V řízení o pozůstalosti notář jako první kontaktuje dědice, většinou to bývá osoba, která se postarala o pohřeb zůstavitele, a sdělí, co všechno bude třeba pro vyřízení pozůstalosti učinit.

Při dědění se použije právo platné v den smrti zůstavitele, což znamená, že při dědění u zůstavitele, který zemřel před 1.1.2014 se použijí dosavadní právní předpisy.

Nový občanský zákoník stanoví nová pravidla dědění. Nyní se dědí na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona. Tyto dědické tituly mohou působit i vedle sebe. Dědic ustanovený dědickou smlouvou má nejsilnější postavení, má přednost jak před dědicem ze závěti, tak ze zákona. Druhým nejsilnějším dědickým titulem je závět, závětní dědic má tedy přednost před zákonným dědicem. Zůstavitel může na základě dědické smlouvy nebo závěti rozhodnout o svém majetku v zásadě libovolně. Omezen je jen právy tzv. nepominutelných dědiců, čili svých potomků, na povinný díl, který jim ze zákona náleží. Zůstavitel však může nepominutelného dědice ze zákonných důvodů vydědit a vyloučit jej tak z jeho práva na povinný díl.

Když nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti, nastane zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebo k její části. Občanský zákoník stanoví šest dědických tříd, které přicházejí postupně v úvahu. Podle první dědické třídy dědí zůstavitelův manžel a děti (není-li jich, pak jejich potomci). Pokud nejsou žádní dědicové z první dědické třídy, nastupují dědicové z druhé dědické třídy a tak dále. Nově jsou do okruhu zákonných dědiců zařazeni zůstavitelovi „praprarodiče“ nebo sestřenice a bratranci. Nedědí-li žádný dědic ani podle zákonné dědické posloupnosti, připadne dědictví státu jako tzv. odúmrť.

Pozůstalost tvoří veškeré jmění, které zůstavitel zanechal v okamžiku své smrti. Na dědice tak přechází nejenom majetek, ale i dluhy zůstavitele. Uplatní-li dědic v průběhu řízení o pozůstalosti tzv. výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele pouze do výše ceny nabytého dědictví. Pokud by dědic výhradu soupisu neuplatnil, nebo pokud se ukáže, že při soupisu nějaký majetek úmyslně zatajil, bude povinen hradit dluhy v plné výši.

Každý dědic je oprávněn po smrti zůstavitele dědictví odmítnout výslovným prohlášením vůči soudu. Dědic, který dědictví neodmítl, se jej může před soudem v řízení o pozůstalosti vzdát ve prospěch jiného dědice. Dědického práva se také lze zříci již předem, a to smlouvou se zůstavitelem. Smlouvu o zřeknutí se dědického práva musí sepsat notář formou notářského zápisu.

Účelem řízení o pozůstalosti je potvrdit dědicům, co z pozůstalosti nabyli. V případě, že zůstavitel zanechal pořízení pro případ smrti, musí být zajištěno splnění toho, co nařídil. Uvede-li zůstavitel v závěti pokyn, jak má být jeho pozůstalost rozdělena, je nutné respektovat jeho vůli a dědicové ani soud ji nejsou oprávněni měnit.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/dedicke-pravo/projednani-pozustalosti

Rozvrh pověřování notářů - soudních komisařů v řízení o pozůstalosti je dostupný na https://www.nkcr.cz/seznam-notaru/rozvrhy-rizeni-o-pozustalosti

 

Smlouva o zcizení dědictví

Dědic může po smrti zůstavitele své dědické právo zcizit, tj. úplatně či bezúplatně převést na jinou osobu. Nabyvatel tímto vstupuje do práv a povinností náležejících k pozůstalosti. Smlouva o zcizení dědictví vyžaduje formu veřejné listiny – notářského zápisu.

Dědic může úplatnou či bezúplatnou smlouvou ve formě notářského zápisu převést své dědické právo, a to kdykoliv v době po smrti zůstavitele až do nabytí dědictví. Smlouvou o zcizení dědictví může nabyvatel nabývat dědické právo, aniž by bylo přesně stanoveno, co je předmětem převáděného dědického práva, nebo dědické právo vymezené na základě seznamu práv a povinností (podkladem pro tento seznam by mohl být například seznam aktiv a pasiv pozůstalosti vyhotovený v rámci řízení o pozůstalosti). Nabyvatel zcizením dědictví vstupuje do práv a povinností dědice náležejících k pozůstalosti. Nabyvatel i zcizitel dědictví jsou ale věřitelům za dluhy zůstavitele zavázáni společně a nerozdílně.

Příklad: Osoba, která není dědicem, má zájem o pozůstalost. Dohodne se tedy s dědicem, který naopak o pozůstalost z obavy z možných dluhů zůstavitele zájem nemá, a již v průběhu pozůstalostního řízení uzavřou smlouvu o zcizení dědictví. Dědické právo tak přejde na nabyvatele a nabytí pozůstalostního majetku mu bude potvrzeno na základě výsledku pozůstalostního řízení. Strany smlouvy o zcizení dědictví se tím vyhnou nutnosti čekat na výsledek pozůstalostního řízení a nutnosti následného převodu vlastnického práva k jednotlivým věcem, které byly předmětem pozůstalosti.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/dedicke-pravo/smlouva-o-zcizeni-dedictvi

 

Listiny pořízené pro případ smrti

Závěť a vydědění

Závěť je jedním ze zákonem upravených pořízení pro případ smrti. Závěť je odvolatelný jednostranný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Nejjistějším způsobem pořízení závětí je sepsání závěti notářským zápisem.

Závěť má přednost před děděním ze zákona. Jestliže zůstavitel sepíše platnou závěť a pořídí v ní o celé své pozůstalosti, nedojde k dědění ze zákona. Pořízením závěti může zůstavitel předejít majetkovým sporům mezi dědici po jeho smrti.

Občanský zákoník rozlišuje tyto typy závěti:

1. závěť holografickou, tj. napsanou vlastní rukou zůstavitele,
2. závěť alografickou, tj. sepsanou jinak než vlastní rukou zůstavitele (nutnost dvou svědků),
3. závěť ve formě notářského zápisu,
4. závěť s úlevami, která je určena osobám, které se kvůli nějaké události nacházejí v situaci, kdy jsou v ohrožení života.

Sepsání závěti notářem oproti jiným formám dává jistotu, že závěť bude mít ty důsledky, které pořizovatel zamýšlel a pozůstalost bude skutečně podle jeho vůle projednána. Originál závěti sepsané notářem zůstává vždy uložen u notáře a údaj, že závěť byla sepsána, notář zapisuje do elektronické Evidence právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky. V této evidenci jsou kromě závětí evidovány také dědické smlouvy, smlouvy o zřeknutí se dědického práva nebo povolání správce pozůstalosti.    

Zůstavitel má právo závěť kdykoli zrušit. Závěť lze zrušit buď pořízením nové závěti, nebo odvoláním závěti. Odvolat závěť lze mlčky například zničením listiny anebo výslovným prohlášením o odvolání závěti učiněným v takové formě, jaká se vyžaduje pro pořízení závěti. Zvláštním případem odvolání závěti je vydání závěti pořízené ve formě notářského zápisu zpět pořizovateli.

Při pořizování závětí je třeba být si vědom práv nepominutelných dědiců. Těmi jsou děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Rozsah práva nepominutelných dědiců na jejich zákonný dědický podíl je stanoven u nezletilého potomka na tři čtvrtiny jeho zákonného podílu a u zletilého potomka na jednu čtvrtinu zákonného dědického podílu. Pominutí nepominutelného dědice v závěti zakládá právo nepominutelného dědice na vyplacení jeho povinného dílu.

Nepominutelného dědice lze vydědit. Musí k tomu však být splněny zákonné důvody, kterými jsou:

• vyděděný neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi,
• vyděděný neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem,
• vyděděný byl odsouzen za spáchání trestného činu svědčícího o jeho zvrhlé povaze,
• vyděděný trvale vede nezřízený život,
• vyděděný je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně, že je tu obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl; v tom případě je ovšem třeba, aby byl tento povinný díl zůstaven jeho potomkům.

Pro případ, že dědic dědictví nenabude, může zůstavitel ustanovit dědici náhradníka.

Zvláštním případem náhradnictví je tzv. svěřenské nástupnictví, které umožňuje zůstaviteli povolat za dědice určitou osobu (předního dědice) a současně určit, komu pozůstalost připadne po smrti tohoto dědice (následný dědic).

Příklad: Zůstavitel vlastní dům, má auto a běžný účet. Kromě tohoto majetku vlastní i menší byt a chce, aby tento byt zdědil jeho synovec. Ohledně ostatního majetku si přeje, aby se dědil podle zákonné dědické posloupnosti, tedy aby jej zdědila manželka a syn. Zůstavitel tedy sepíše u notáře závěť, v níž dědicem bytu ustanoví svého synovce a dědici ostatního majetku manželku a syna. Pro případ, že by synovec v dědictví byt nenabyl, ustanovil k bytu náhradním dědicem svého syna.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/dedicke-pravo/zavet

 

Dědická smlouva

Dědická smlouva je pořízení pro případ smrti, které je však na rozdíl od závěti či dovětku dvoustranným právním jednáním. Dědickou smlouvou povolává zůstavitel druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá. Dědická smlouva musí být uzavřena ve formě veřejné listiny – notářského zápisu.

Dědickou smlouvu může uzavřít jen zletilý zůstavitel, který je plně svéprávný. Dědická smlouva musí být uzavřena ve formě veřejné listiny – notářského zápisu, jinak se na ni bude pohlížet jako na závěť, bude-li ovšem splňovat zákonem stanovené formální náležitosti závěti.

Dědickou smlouvu, jakožto dvoustranné právní jednání, nemůže zůstavitel jednostranně odvolat či zrušit. To dává smluvním dědicům vyšší (nikoli však stoprocentní) jistotu, že se skutečně jednou stanou dědici majetku podle smlouvy. Uzavřená dědická smlouva totiž neomezuje zůstavitele v nakládání s majetkem za jeho života, takže zůstavitel může majetek za života úplatně či bezúplatně převést dle svého uvážení i na jinou osobu než smluvního dědice.

Dědickou smlouvou nelze pořídit o celé pozůstalosti. Čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná, aby o ní zůstavitel mohl pořídit podle své zvlášť projevené vůle. Chce-li zůstavitel zanechat smluvnímu dědici i tuto čtvrtinu, může tak učinit závětí.

Dědickou smlouvu lze zrušit opět jen dvoustranným právním jednáním smluvních stran, a to buď zrušením bez dalšího, nebo sepsáním nové dědické smlouvy. Vždy se tak však musí stát formou veřejné listiny - notářského zápisu.

Zvláštním typem dědické smlouvy je dědická smlouva uzavřená mezi manžely nebo mezi snoubenci pro případ vzniku manželství, ve které se manželé nebo snoubenci navzájem povolávají za dědice nebo odkazovníky. Obdobně mohou uzavřít takovou smlouvu i registrovaní partneři.

Příklad: Zůstavitel chce, aby se dědicem veškerého jeho majetku stal jeho nezletilý vnuk Pavel. Uzavře tak u notáře se svým jediným synem Janem dědickou smlouvu, v níž ustanoví svým dědicem vnuka Pavla, přičemž syn se současně zřekne svého dědického práva. Vzhledem k tomu, že dědickou smlouvou lze pořídit jen o třech čtvrtinách pozůstalosti, musí pořizovatel ve prospěch vnuka sepsat ještě závěť.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/dedicke-pravo/dedicka-smlouva

 

Zřeknutí se dědického práva

Dědic se může svého dědického práva předem zříci smlouvou uzavřenou se zůstavitelem, přičemž je možné zříci se dědického práva ve prospěch jiné osoby. Pro tuto smlouvu zákon vyžaduje formu veřejné listiny – notářského zápisu.

Důsledkem zřeknutí se dědického práva je, že se dědic smlouvou uzavřenou se zůstavitelem ještě za života zůstavitele vyloučí z dědění. Zřeknutí se dědického práva působí i vůči potomkům dědice, který se zřekl svého dědického práva, pokud není ve smlouvě ujednáno něco jiného. Zřeknutí se dědického práva je možné i ve prospěch jiné osoby, avšak má se za to, že takové zřeknutí platí, jen stane-li se tato osoba dědicem.

Dědic, který je nepominutelným dědicem, se smlouvou se zůstavitelem může zříci také jen práva na povinný díl. Pokud v takovém případě zůstavitel pořídí pro případ smrti např. závětí, nebude se nepominutelný dědic moci domáhat svého povinného dílu z pozůstalosti. Nepořídí-li zůstavitel pro případ smrti, nepominutelný dědic, který se zřekl jen práva na povinný díl, dědí jako dědic ze zákonné dědické posloupnosti.

Příklad: Zůstavitel má dva syny, přičemž jednomu z nich již za svého života daroval byt a chtěl by, aby druhý byt, který vlastní, po jeho smrti zdědil druhý syn. Zůstavitel tedy uzavře s obdarovaným synem smlouvu o zřeknutí se dědického práva, v jejímž důsledku již tento syn (ani jeho případní potomci) nebude po zůstaviteli dědit ani si nebude moci činit jiné nároky na majetek z pozůstalosti.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/dedicke-pravo/zreknuti-se-dedickeho-prava

 

Listina o povolání správce pozůstalosti

Zůstavitel může povolat správce celé pozůstalosti nebo části pozůstalosti a případně může určit, jaké má správce pozůstalosti povinnosti a zda a jak bude odměňován. Povolání správce pozůstalosti vyžaduje formu veřejné listiny – notářského zápisu. Správce pozůstalosti po smrti zůstavitele spravuje pozůstalost nebo její část až do skončení pozůstalostního řízení.

Zůstavitel může povolat správce pozůstalosti nebo její části, přičemž povolání správce pozůstalosti vyžaduje formu veřejné listiny – notářského zápisu. Zůstavitel může dále určit, jaké má správce povinnosti a zda i jak bude odměňován. Pokud je správci známo, že byl povolán za správce pozůstalosti, ujme se správy pozůstalosti, jakmile se dozví, že zůstavitel zemřel. Jinak se správce pozůstalosti ujme správy, jakmile je o tom vyrozuměn soudem. Správce vykonává prostou správu pozůstalosti, tudíž činí vše, co je nutné k zachování pozůstalostního majetku, který spravuje.

Určení správce pozůstalosti notář zapisuje do elektronické Evidence právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky.

Příklad: Zůstavitel je vlastníkem prosperující společnosti, ve které je současně jednatelem. Zůstavitel má jen manželku a nezletilé dítě, přičemž manželka není s chodem společnosti vůbec seznámena. Zůstavitel tedy povolá listinou sepsanou notářským zápisem správce části pozůstalosti – obchodního závodu (společnosti), přičemž jako správce určí osobu, která je s provozem obchodního závodu obeznámena. Zůstavitel tím zajistí, aby po dobu trvání řízení o pozůstalosti, dokud nebude zřejmé, kdo se stane dědicem společnosti, byl zajištěn řádný provoz a správa společnosti.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/dedicke-pravo/urceni-spravce-pozustalosti

 

Dovětek

Dovětek je dalším z pořízení pro případ smrti, kterým může zůstavitel svým odvolatelným projevem vůle zřídit odkaz, zatížit dědice či odkazovníka příkazem či omezit podmínkou nebo doložením času.

Dovětkem se na rozdíl od závěti a dědické smlouvy neustanovuje dědic, ale činí se jiná opatření – zřizuje se odkaz, dědic či odkazovník se zatíží příkazem, omezí podmínkou apod. O způsobilosti zůstavitele pořídit dovětkem a jeho formách platí totéž, co u závěti. Dovětek může být pořízen buď současně se závětí nebo samostatně.

Příklad: Zůstavitel vlastní automobil a přeje si, aby tento automobil po jeho smrti nabyl vnuk Karel. Má ale podmínku, že Karel musí úspěšně dostudovat vysokou školu. Zůstavitel již dříve sepsal závěť, ve které svým univerzálním dědicem ustanovil syna Pavla. Nyní tedy sepíše dovětek, ve kterém nařídí povolanému dědici Pavlovi, aby automobil jako odkaz vydal vnukovi Karlovi jako odkazovníkovi s odkládací podmínkou, že vnuk Karel úspěšně dostuduje.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/dedicke-pravo/dovetek

 

Právnické osoby a podnikání

Zakládání společností, družstev a jejich změny

Založení obchodní korporace

Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva. Tyto právnické osoby jsou zakládány za účelem podnikání, ale můžou být založeny i k jiným účelům. Zakladatelské právní jednání společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, družstva a evropské společnosti musí být sepsáno ve formě veřejné listiny - notářského zápisu.

Nejčastěji zakládanou obchodní korporací je společnost s ručením omezeným. Jde o formu nejflexibilnější, používanou pro většinu podnikatelských záměrů. Lze ji založit již se základním kapitálem ve výši 1 Kč.

Akciová společnost má složitější strukturu, její základní kapitál musí činit alespoň 2 000 000 Kč, a je zakládána zpravidla pro kapitálově náročnější a sofistikovanější podnikatelské záměry.

Méně často jsou používány další právní formy jako družstvo, evropská společnost, veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost.

Obchodní korporace se nejdříve založí zakladatelským právním jednáním (společenskou smlouvu, zakladatelskou listinu, přijetím stanov). Po splacení základního kapitálu a obstarání živnostenských oprávnění je obchodní korporace zapsána do obchodního rejstříku, čímž vzniká - začíná existovat, má přiděleno identifikační číslo.

Zakladatelské právní jednání společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, družstva a evropské společnosti musí být sepsáno ve formě notářského zápisu.

Notář vám poradí i s vyřízením dalších formalit souvisejících se založením obchodní korporace a může také provést zápis založené obchodní korporace do obchodního rejstříku. Je to levnější a rychlejší, než kdyby zápis prováděl rejstříkový soud. V jednodušších případech tak lze například společnost s ručením omezeným založit a zapsat do obchodního rejstříku i během jediného dne.

Společnost s ručením omezeným lze založit také v jednodušší a levnější podobě. Pokud zakladatelský dokument obsahuje jen povinné náležitosti stanovené zákonem a společníci vkládají jen peněžité vklady, je zápis společnosti zcela osvobozen od soudního poplatku a také odměna notáře za sepsání notářského zápisu je nižší. Tento postup je však vhodné volit spíše v případě jednočlenné společnosti s ručením omezeným, u společností vícečlenných je třeba zvažovat, zda zákonná úprava poměrů ve společnosti bude společníkům vyhovovat a zda nezvolí raději svou vlastní úpravu v případech, kdy to zákon umožňuje.

Příklad: Dva kolegové chtějí začít společně podnikat, rozhodli se pro založení společnosti s ručením omezených. Společnost potřebují založit rychle, protože na ně čeká už první obchodní případ. Zvažují, zda koupit už založenou společnost od firmy, která se prodejem „hotových“ společností zabývá, nebo se obrátit na známého advokáta, nebo jít přímo za notářem. Rozhodnou se pro poslední možnost a udělají dobře. Notář jim připraví společenskou smlouvu odpovídající jejich potřebám, sepíše notářský zápis, poradí s vyřízením živnostenských oprávnění a s dalšími formalitami a následně také provede zápis společnosti do obchodního rejstříku. Celý proces zabere jen několik dní. Založení společnosti u notáře  až po její zápis do obchodního rejstříku je tak určitě rychlejší a levnější, než nákup ready made (již založené) společnosti nebo zprostředkovaný postup přes advokáta.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/pravnicke-osoby-a-podnikani/zalozeni-obchodni-korporace

 

Dohoda společníků a akcionářů

Zákon o obchodních korporacích umožňuje dohodu všech společníků ve společnosti s ručením omezeným nebo akcionářů v akciové společnosti o změnách jejich zakladatelských dokumentů a dalších významných změnách týkajících se společnosti. Tato dohoda musí mít zpravidla formu veřejné listiny – notářského zápisu.

Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným může být měněna dohodou všech společníků. Pro tuto dohodu se vyžaduje forma notářského zápisu. Obdobně lze společnost s ručením omezeným zrušit dohodou společníků, která musí mít formu notářského zápisu.

Účast společníka ve společnosti s ručením omezeným může být ukončena písemnou dohodou s úředně ověřenými podpisy všech společníků (a odevzdáním kmenového listu společnosti, byl-li vydán).

Všichni akcionáři se mohou dohodnout na rozsahu své účasti na zvýšení základního kapitálu akciové společnosti v částce určené rozhodnutím valné hromady, přičemž tato dohoda vyžaduje formu notářského zápisu.

Zákon o obchodních korporacích upravuje ještě další případy, kdy může být pro změny ve společnostech uzavírána dohoda všech společníků nebo akcionářů, přičemž se nevyžaduje forma notářského zápisu. Spolupráce s notářem může však být i v těchto případech přínosná z důvodu zajištění věcné správnosti dohody, snazšího a rychlejšího zápisu do obchodního rejstříku nebo za účelem předejití budoucím sporům.

Příklad: Společníci hodlají upravit letitou společenskou smlouvou své společnosti s ručením omezeným a přizpůsobit ji novým právním předpisům. Notář jim vysvětlí současné požadavky na text společenské smlouvy, sepíše příslušnou dohodu o změně společenské smlouvy a na žádost sám provede z toho vyplývající zápisy do obchodního rejstříku.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/pravnicke-osoby-a-podnikani/dohoda-spolecniku-a-akcionaru

 

Valná hromada

Nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a v evropské společnosti je valná hromada. Valná hromada rozhoduje o nejpodstatnějších záležitostech společnosti. V některých zákonem stanovených případech musí přijetí rozhodnutí valné hromady osvědčit notář.

Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a evropské společnosti. Koná se alespoň jednou do roka a zúčastňují se jí společníci (akcionáři) společnosti. Na valné hromadě se rozhoduje o nejpodstatnějších záležitostech společnosti (o schválení účetní závěrky, o volbě a odvolání členů orgánů společnosti, o změnách společenské smlouvy či stanov, o změnách výše základního kapitálu, o zrušení společnosti apod.)

Některá rozhodnutí valné hromady musí být ze zákona osvědčena notářských zápisem (zejména změna společenské smlouvy, změny výše základního kapitálu, zrušení společnosti). I v případě rozhodnutí, u nichž zákon notářské osvědčení nevyžaduje, může být spolupráce s notářem přínosná. Notář zajistí věcnou správnost rozhodnutí, notářský zápis umožní snazší a rychlejší zápis do obchodního rejstříku a předejde se budoucím sporům o to, zda a v jaké podobě bylo rozhodnutí přijato.

Příklad: Společníci společnosti s ručením omezeným hodlají rozšířit počet jednatelů a předmět podnikání společnosti. Za účasti notáře uskuteční valnou hromadu, která rozhodne o těchto změnách. Notář o rozhodnutích valné hromady sepíše notářský zápis, byť to v případě volby jednatele ze zákona není třeba, odměna notáře je však bez ohledu na to stejná, a změny zapíše do obchodního rejstříku. Tento postup je pro společnost nejvýhodnější a nejefektivnější, protože změny se provedou najednou a prakticky se stejnými náklady.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/pravnicke-osoby-a-podnikani/valna-hromada

 

Rozhodnutí jediného společníka a akcionáře

Ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti, které mají jediného společníka (akcionáře), se nekoná valná hromada a místo ní rozhoduje písemně jediný společník (akcionář). Pro některá tato rozhodnutí je zákonem předepsána forma veřejné listiny - notářského zápisu.

Společnost s ručením omezeným, akciová společnost a evropská společnost mohou mít více společníků (akcionářů), nebo společníka jen jediného.  V jednočlenné společnosti se nekoná valná hromada a její působnost vykonává jediný společník (akcionář). Sám tedy písemně rozhoduje o záležitostech, o nichž by jinak rozhodovala valná hromada (např. o volbě nebo odvolání jednatele, o schválení účetní závěrky, o změně zakladatelské listiny, o zvýšení základního kapitálu).

Pro některá rozhodnutí je zákonem předepsaná forma notářského zápisu (např. změna zakladatelské listiny, změna výše základního kapitálu). I v případě rozhodnutí, u nichž zákon formu notářského zápisu nevyžaduje, může být spolupráce s notářem přínosná. Notář zajistí věcnou správnost rozhodnutí, notářský zápis umožní snazší a rychlejší zápis do obchodního rejstříku a předejde se budoucím sporům o to, zda a v jaké podobě bylo rozhodnutí přijato.

Notář může přímo zapsat potřebné změny  také do obchodního rejstříku.

Příklad: Společnost s ručením omezeným s jediným společníkem hodlá přemístit své sídlo do jiného města a rozšířit svůj předmět podnikání o další živnosti. Obrátí se na notáře, který sepíše formou notářského zápisu rozhodnutí jediného společníka o těchto změnách zakladatelské listiny společnosti. Po předložení potřebných listin notář na žádost zapíše změnu sídla a rozšíření předmětu podnikání do obchodního rejstříku.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/pravnicke-osoby-a-podnikani/rozhodnuti-jedineho-spolecnika-a-akcionare

 

Přímý zápis do obchodního rejstříku notářem

Zápisy do obchodního rejstříku (a také do všech ostatních veřejných rejstříků) může mimo rejstříkového soudu provést také notář. Notář provádí zápis do obchodního rejstříku na žádost osoby oprávněné k podání návrhu na zápis a na základě jím sepsaného podkladového notářského zápisu.

K tomu, aby notář mohl provést zápis do obchodního rejstříku je nutné splnění těchto podmínek:

• osoba oprávněná k podání návrhu na zápis ho o to požádala,
• musí být sepsán podkladový notářský zápis, tedy zapisované skutečnosti mají podklad v notářském zápise,
• notáři byly předloženy listiny, které jsou požadovány pro zápis do obchodního rejstříku.

Jsou-li právní jednání uskutečněná až po sepsání podkladového notářského zápisu, může notář osvědčit jejich uskutečnění notářským zápisem o osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku a na jeho základě rovněž provést přímý zápis do obchodního rejstříku.

Přímý zápis notářem je oproti zápisu rejstříkovým soudem rychlejší, neboť notář na rozdíl od rejstříkového soudu nevede žádné řízení, ale provede přímo zápis. Notář rovněž od žadatele vybere případný poplatek, který se hradí rejstříkovému soudu a založí požadované listiny do sbírky listin. Celý proces je pro žadatele pohodlnější, rychlejší a také levnější, neboť v případě založení společností s jednoduchými zakladatelskými dokumenty se neplatí soudní poplatek, je-li zápis do obchodního rejstříku proveden notářem, a také odměna notáře je nižší.

Příklad: Pan Novák se rozhodl založit společnost s ručením omezeným. Šel tedy k notáři, který mu vysvětlil právní rámec založení takové společnosti a sepsal s ním zakladatelskou listinu ve formě notářského zápisu. Rovněž mu vysvětlil, jaké další náležitosti a listiny je třeba doložit (například živnostenské oprávnění, nebo listinu, která dokládá právní důvod užívání prostor, ve kterých je umístěno sídlo společnosti). Když si pan Novák tyto listiny obstaral, notář sepsal notářský zápis o osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku a společnost do obchodního rejstříku zapsal. Celý proces založení společnosti zvládl pan Novák během několika dní.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/pravnicke-osoby-a-podnikani/primy-zapis-do-obchodniho-rejstriku-notarem

 

Společenství vlastníků jednotek

Založení společenství vlastníků jednotek

Společenství vlastníků jednotek je právnickou osobou založenou za účelem zajišťování správy domu a souvisícího pozemku, která se zakládá schválením stanov ve formě veřejné listiny – notářského zápisu a vzniká zápisem do veřejného rejstříku.

Společenství vlastníků jednotek se zakládá schválením stanov, pro které zákon vyžaduje formu veřejné listiny. Stanovy při založení schvalují všichni vlastníci jednotek.  

Stanovy společenství vlastníků jednotek musí obsahovat název, sídlo, úpravu členských práv a povinností vlastníků jednotek i způsob jejich uplatňování, určení svých orgánů, jejich působnost, počet členů, funkční období, jakož i způsob jejich svolávání, jednání a usnášení, dále musí určit první členy statutárního orgánu, pravidla pro správu domu a pozemku a užívání společných částí a pravidla pro tvorbu rozpočtu, pro příspěvky a pro způsob určení jejich výše.      

Úprava týkající se založení společenství vlastníků jednotek je poměrně složitá s ohledem na předchozí právní úpravu, podle níž mohlo dojít k tomu, že některá společenství už vznikla ze zákona, ale dosud nebyla ustavena, proto vám způsob založení po prostudování konkrétních okolností sdělí notář.

Příklad: S ohledem na zákonnou úpravu je třeba založit společenství vlastníků jednotek. Na notáře se obrátí správce domu či jiná osoba s příslušnou žádostí, notář o schválení stanov sepíše notářský zápis, který musí všichni zakladatelé podepsat, a poté provede zápis společenství do veřejného rejstříku. V těchto případech je důležité společenství zakládat s co možná nejmenším počtem zakladatelů, vlastníků jednotek, neboť se zvyšujícím se počtem vlastníků může být přijetí stanov problémem.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/pravnicke-osoby-a-podnikani/zalozeni-spolecenstvi-vlastniku-jednotek

 

Změna stanov společenství vlastníků jednotek

Změny stanov ve společenstvích vlastníků jednotek schvaluje nejvyšší orgán společenství - shromáždění. Postup při těchto změnách může být odlišný podle toho, kdy společenství vzniklo a jaký je obsah jeho stanov. I s ohledem na aktuální judikaturu soudů je třeba, aby v konkrétním případě notář posoudil, zda je třeba pro osvědčení rozhodnutí shromáždění o změně stanov sepsat notářský zápis.

Změny stanov se schvalují na shromáždění společenství vlastníků jednotek a schvalují je přítomní vlastníci jednotek nadpoloviční většinou hlasů, nestanoví-li stanovy potřebu vyššího počtu hlasů. Notář vám poradí s formulací jednotlivých ustanovení stanov tak, aby nebyly v rozporu se zákonem.

Příklad: Společenství vlastníků jednotek hodlá změnit svoje stanovy. Za účasti notáře uskuteční shromáždění, které rozhodne o příslušných změnách. Notář o těchto změnách sepíše notářský zápis a poté změny zapíše do veřejného rejstříku.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/pravnicke-osoby-a-podnikani/zmena-stanov-spolecenstvi-vlastniku-jednotek

 

Převody majetku

Kupní smlouva

Kupní smlouvou se prodávající zavazuje odevzdat věc, která je předmětem koupě, kupujícímu, a umožnit mu k ní nabýt vlastnické právo. Kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí kupní cenu. 

Úprava kupní smlouvy v  občanském zákoníku je členěna na koupi věci movité, koupi věci nemovité, prodej zboží v obchodě a koupi závodu.

Jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc. Za kupní smlouvu se vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit. Na rozdíl od předchozí právní úpravy platí, že kupní cena je ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení (např. znalecký posudek).

Jedná-li se o koupi nemovité věci, kupní smlouva musí být písemná. Notář vám kupní smlouvu, jejímž předmětem bude nemovitá věc, může sepsat ve formě notářského zápisu, který je na rozdíl od smluv sepsaných například advokátem veřejnou listinou. To znamená, že v případě sporu může být u soudu použit stejnopis notářského zápisu jako jednoznačný důkaz potvrzující pravdivost údajů v něm uvedených. Notář je povinen při sepisu kupní smlouvy postupovat nestranně, tedy jak prodávající tak kupující mají záruku, že smlouva nebude jednostranně výhodná či nevýhodná pro jednu smluvní stranu. Notář poučí prodávajícího i kupujícího o důsledcích ujednání obsažených ve smlouvě. Při sepisu kupní smlouvy můžete využít notářskou úschovu peněz, kdy kupující zašle peníze na účet notářské úschovy a poté, co je proveden vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, notář vyplatí peníze prodávajícímu. Notářská úschova poskytuje jistotu jak prodávajícímu, tak kupujícímu. Pokud si i kupní smlouvu necháte sepsat notářem, je notářská úschova peněz výrazně finančně zvýhodněna.

Notář vás poučí o dalších povinnostech souvisejících s prodejem nemovitých věcí, zejména o případech, kdy je nutno mít průkaz energetické náročnosti budovy, souhlasy orgánů veřejné moci a rovněž poskytne základní informace o daňových povinnostech. 

Příklad: Pan Novák kupuje stavební pozemek od pana Novotného. Pánové Novák a Novotný uzavřou u notáře kupní smlouvu spolu s protokolem o notářské úschově peněz. Pan Novák složí peníze na účet notářské úschovy. Následně notář předá návrh na vklad vlastnického práva společně s kupní smlouvou na katastr nemovitostí. Poté, co dojde ke vkladu vlastnického práva ve prospěch pana Nováka, notář vyplatí panu Novotnému kupní cenu z notářské úschovy.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/rodina-majetek-a-ochrana-prav/kupni-smlouva 

 

Darovací smlouva

Darovat lze věci movité i nemovité. Je-li předmětem daru nemovitá věc, musí být darovací smlouva písemná. Notář vám může darovací smlouvu, jejímž předmětem bude nemovitá věc, sepsat ve formě notářského zápisu, který je na rozdíl od smluv sepsaných například advokátem veřejnou listinou. To znamená, že v případě sporu může být u soudu použit stejnopis notářského zápisu jako jednoznačný důkaz potvrzující pravdivost údajů v něm uvedených.

Pokud se po uzavření darovací smlouvy zásadně změní okolnosti, je možné dar odvolat, a to pro nouzi či pro nevděk. Případy odvolání daru je nutné chápat jako krajní řešení a zpravidla se řeší soudně.

V případě darování nemovitých věcí může smlouva obsahovat i další ujednání, zejména pak taková, kdy si dárce vymiňuje právo darované nemovité věci nebo jejich část doživotně užívat (služebnosti). Taková ujednání zapsaná v katastru nemovitostí dávají dárci jistotu, že bude moci věc dohodnutým způsobem užívat bez ohledu na to, zda vlastníkem bude obdarovaný nebo jiná osoba.

Darování mezi blízkými osobami uvedenými v zákoně nepodléhá dani z příjmu fyzických osob.

Příklad: Pan Novák se rozhodne darovat rodinný dům svému synovi Janovi, který se o něj stará, v domě s ním bydlí a hodlá provést větší rekonstrukci domu. Novákovi zajdou společně k notáři a požádají o sepis darovací smlouvy. Notář jim doporučí v rámci darovací smlouvy zřídit dárci bezplatné doživotní užívací právo ve formě služebnosti k dané nemovitosti, smlouvu sepíše a zajistí zápis změn v katastru nemovitostí.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/rodina-majetek-a-ochrana-prav/darovaci-smlouva

 

Směnná smlouva

Směnnou smlouvou se strany vzájemně zavazují převést si vlastnické právo k určitým věcem.

Směnnou smlouvou se každá ze stran zavazuje převést druhé straně vlastnické právo k věci výměnou za závazek druhé strany převést vlastnické právo k jiné věci. Směnou nevznikají smluvním stranám žádná další práva a povinnosti, pouze povinnost k výměně předmětů směny, případně k zaplacení doplatku.

Je-li předmětem směny nemovitá věc, musí být směnná smlouva písemná. Notář vám směnnou smlouvu, jejímž předmětem bude nemovitá věc, sepíše ve formě notářského zápisu, který je na rozdíl od smluv sepsaných například advokátem veřejnou listinou. To znamená, že v případě sporu může být u soudu použit stejnopis notářského zápisu jako jednoznačný důkaz potvrzující pravdivost údajů v něm uvedených.

Na směnnou smlouvu se přiměřeně použijí ustanovení o kupní smlouvě s tím, že se každá ze stran považuje ohledně věci, kterou směnou dává, za stranu prodávající, a ohledně věci, kterou přijímá, za stranu kupující.

Příklad: Manželé Novákovi se rozhodnou vyměnit svůj větší byt za menší byt manželů Novotných. Manželé Novákovi a manželé Novotní zajdou společně k notáři a požádají o sepis směnné smlouvy. Notář jim kromě sepisu směnné smlouvy vyřídí převod i v katastru nemovitostí a upozorní i na daňové dopady směny.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/rodina-majetek-a-ochrana-prav/smenna-smlouva

 

Manželské majetkové právo

Předmanželská smlouva

Zákon připouští, aby smlouva o manželském majetkovém režimu byla uzavřena již před uzavřením manželství, je k ní však nutná forma veřejné listiny – notářského zápisu. Taková smlouva se často nazývá smlouvou předmanželskou, i když zákon takový termín nepoužívá. Chtějí-li se snoubenci vyhnout problémům s budoucími majetkovými vztahy vyplývajícími ze společného jmění manželů, například s ohledem na rizika vyplývající z podnikání jednoho z nich, mohou otázku manželského majetkového režimu vyřešit před uzavřením manželství.

Snoubenci, kteří chtějí po uzavření sňatku nabývat majetek jinak, než stanoví zákon, mají možnost upravit si (modifikovat) vzájemné majetkové vztahy smlouvou ve formě veřejné listiny - notářského zápisu. Právní úprava takových smluv a obecně smluveného manželského majetkového režimu je obsažena v občanském zákoníku.

Není-li uzavřena předmanželská smlouva, je (až na výjimky, jako je např. dědictví nebo darování) součástí společného jmění vše, co nabyl jeden z manželů nebo co nabyli oba manželé společně za trvání manželství. Co tvoří součást společného jmění a které dluhy mají manželé společné, stanoví občanský zákoník.

Je-li mezi budoucími manželi uzavřena předmanželská smlouva, zákonný manželský majetkový režim se mění na režim smluvený. Smlouva je účinná okamžikem uzavření manželství, pokud se manželé nedohodnou, že její účinnost nastává později. Snoubenci tak mohou již před uzavřením manželství rozhodnout, že budou podléhat režimu oddělených jmění, což je nejčastější volba, mohou si také vyhradit vznik společného jmění ke dni zániku manželství. Další volbou je, že mohou společné jmění rozšířit a zařadit do něj to, co by se uzavřením manželství součástí společného jmění nestalo. Mohou také společné jmění zúžit a tím dosáhnout toho, že věc, která by po uzavření sňatku tvořila součást jejich společného jmění, se společnou nestane.

Smlouvy o manželském majetkovém režimu, je-li to v nich ujednáno, jinak na žádost obou manželů, se zapisují do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeným Notářskou komorou České republiky. Právní účinky zápisu jsou takové, že se manželé mohou těchto smluv vůči třetím osobám vždy dovolat, i když tyto třetí osoby nebyly s jejich obsahem seznámeny, jsou tedy vůči třetím osobám bez dalšího účinné. To je dáno i tím, že tento seznam je veřejně přístupný přes internetovou stránku Notářské komory České republiky.

V případě předmanželské smlouvy bude nezbytné předložit notáři po uzavření manželství oddací list.

Příklad: Snoubenci navštívili notáře s požadavkem, aby si předmanželskou smlouvou mohli stanovit režim oddělených jmění a tedy prakticky vyloučit vznik společného jmění manželů. Snoubenka má dobrou práci s vysokým výdělkem, snoubenec je začínající podnikatel, který často vstupuje do rizikových obchodních vztahů. Proto se dohodli, že každý z nich bude nabývat výlučně majetek a odpovídat za své závazky. V jejich případě předmanželská smlouva ochrání zejména snoubenku a její příjmy, o které by mohla při neúspěšném podnikání budoucího manžela přijít. Uzavření smlouvy však manželům nebrání v tom, aby majetek nabyli do podílového spoluvlastnictví, u něhož si musí stanovit podíly, v nichž majetek nabydou.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/rodina-majetek-a-ochrana-prav/predmanzelska-smlouva

 

Režim oddělených jmění

Sjednání režimu oddělených jmění, k němuž je nutná forma veřejné listiny – notářského zápisu, dává manželům možnost, aby v manželství nabývali majetek do výlučného vlastnictví nebo do podílového spoluvlastnictví a současně se výlučně zavazovali. Společné jmění manželů v případě režimu oddělených jmění vůbec nevzniká, ani není jeho vznik odsunut na pozdější dobu.

V předchozí právní úpravě mohlo být společné jmění manželů zúženo, ale smluvně ani rozhodnutím soudu nemohlo být nikdy úplně vyloučeno. Nová právní úprava zavedla režim oddělených jmění jako nový způsob smluvní modifikace zákonného režimu.

Rozhodnou-li se ti, kteří chtějí uzavřít manželství pro režim oddělených jmění, jejich společné jmění nikdy nevnikne. Uzavřením manželství se pro ně v majetkové oblasti nic nemění a aktiva i pasiva budou nabývat stejně, jako tomu bylo před uzavřením manželství. Režim oddělených jmění může být zvolen také kdykoliv za trvání manželství, přičemž zpravidla nejdříve dojde k vypořádání majetku, který už manželé nabyli do společného jmění.

Zánikem manželství se žádná věc nestává společnou, neprovádí se žádné vypořádání. To je hlavní rozdíl oproti právní úpravě vyhrazení vzniku společného jmění na dobu zániku manželství. V tom případě se zánikem manželství stane (pro účely vypořádání společného jmění) součástí společného jmění vše, co splňuje zákonem stanovené předpoklady.

Smlouvy o manželském majetkovém režimu, je-li to v nich ujednáno, jinak na žádost obou manželů, se zapisují do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeným Notářskou komorou České republiky. Právní účinky zápisu jsou takové, že se manželé mohou těchto smluv vůči třetím osobám vždy dovolat, i když tyto třetí osoby nebyly s jejich obsahem seznámeny, jsou tedy vůči třetím osobám bez dalšího účinné. To je dáno i tím, že tento seznam je veřejně přístupný přes internetovou stránku Notářské komory České republiky.

Dojde-li ke změně okolností, které jsou významné pro úpravu majetkových vztahů manželů, lze jejich manželský majetkový režim dále měnit tak, aby odpovídal novým požadavkům. Pro změnu manželského majetkového režimu doporučujeme kontaktovat notáře a navrhovanou změnu s ním projednat dříve, než dojde k sepsání nové smlouvy.

Příklad: Manželé navštívili notáře s požadavkem, aby si smlouvou fakticky zrušili společné jmění manželů. Důvodem byla obava manželky z ohrožení společného majetku na základě toho, že manžel začal podnikat a v souvislosti s tím si půjčuje peníze.  Aktuálně však žádný majetek větší hodnoty mimo běžného vybavení domácnosti nemají a hodlají koupit byt, ale tak, aby jeho výlučným vlastníkem byla jen manželka. Notář jim poradil sjednat režim oddělených jmění, který jejich představám bude nejlépe vyhovovat.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/rodina-majetek-a-ochrana-prav/rezim-oddelenych-jmeni

 

Rozšíření společného jmění

Smlouvou o rozšíření společného jmění manželů, která vyžaduje formu veřejné listiny – notářského zápisu, mohou manželé učinit součástí společného jmění věci, které jsou ve výlučném vlastnictví jednoho z nich, případně v jejich podílovém spoluvlastnictví.

Manželé nabývají majetek do jejich společného jmění ode dne uzavření manželství. Co tvoří součást společného jmění a které dluhy mají manželé společné, stanoví občanský zákoník.

Manželé, kteří chtějí nabývat majetek jinak, než stanoví zákon, mají možnost upravit si (modifikovat) vzájemné majetkové vztahy smlouvou ve formě veřejné listiny - notářského zápisu. Jedním ze smluvených režimů je režim rozšíření společného jmění.

Rozšíření společného jmění se může týkat všeho, co nabyl před uzavřením manželství do výlučného vlastnictví jeden z manželů (případně i oba do podílového spoluvlastnictví), nebo některý (nebo oba) z manželů za trvání manželství, ale takovým způsobem, pro který zákon stanoví výjimku (nejčastěji dědění, darování). Takto nabyté věci zpravidla nejsou součástí společného jmění. Aby se staly součástí společného jmění, je potřeba společné jmění o tyto věci rozšířit.

Zjistí-li manželé, že došlo ke změně okolností, které jsou významné pro úpravu jejich majetkových vztahů, lze jejich manželský majetkový režim dále měnit tak, aby odpovídal novým požadavkům. Pro změnu manželského majetkového režimu doporučujeme kontaktovat notáře a navrhovanou změnu s ním projednat dříve, než dojde k sepsání nové smlouvy.

Příklad: Manželé Novákovi budou společně stavět rodinný dům na pozemku, který nabyl pan Novák ještě před uzavřením manželství. Oba si přejí, aby tento pozemek byl součástí jejich společného jmění.  Navštíví proto notáře, který jim připraví smlouvu o rozšíření jejich společného jmění tak, aby se pozemek stal předmětem tohoto společného jmění, a případně také zajistí vklad do katastru nemovitostí.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/rodina-majetek-a-ochrana-prav/rozsireni-spolecneho-jmeni

 

Zúžení společného jmění

Účelem uzavírání smluv o manželském majetkovém režimu, která vyžadují formu veřejné listiny – notářského zápisu, je zpravidla řešení situací, které by mohly negativně ovlivnit rodinné majetkové poměry. Smlouvy mohou například snížit dopady podnikatelských rizik jednoho z manželů na rodinu, mohou vyloučit složité vypořádání majetku po rozvodu manželství či předcházet nechtěnému dědění majetku potomkem jen jednoho z manželů.

Zúžením společného jmění mohou manželé ze společného jmění vyjmout movité i nemovité věci a stanovit, že se nově stanou výlučným vlastnictvím jednoho z nich. V případě zúžení se mohou také dohodnout, že věc, kterou si teprve chystají pořídit, se nikdy součástí společného jmění nestane.

Od uzavření sňatku manželé nabývají majetek do jejich společného jmění. Podle občanského zákoníku se jedná o zákonný režim a zjednodušeně lze říct, že až na výjimky, jako je např. dědictví nebo darování, jsou věci nabyté za trvání manželství oběma manželům společné.

Manželé, kteří chtějí nabývat majetek jinak, než stanoví zákon, mají možnost upravit si (modifikovat) vzájemné majetkové vztahy smlouvou ve formě veřejné listiny - notářského zápisu. Jedním ze smluvených režimů je režim zúženého společného jmění. V tomto režimu si mohou manželé upravit vzájemná práva k těm věcem (movitým i nemovitým), které za trvání manželství nabyli do společného jmění. Mohou např. určit, že konkrétní věci (auto, byt) nadále nejsou součástí společného jmění. Ve smlouvě lze stanovit, která (dříve společná) věc se nově stane výlučným majetkem jednoho z manželů (např. auto bude nadále vlastnit pouze manžel), případně se vypořádat tak, že některá věc bude náležet do jejich podílového spoluvlastnictví (např. byt budou vlastnit tak, že manželka bude spoluvlastníkem s podílem o velikosti 3/4 a manželův podíl bude 1/4). Dále lze do budoucna upravit, že věc, kterou budou teprve někdy v budoucnu nabývat, se nikdy součástí společného jmění nestane.

Smlouvy o manželském majetkovém režimu, je-li to v nich ujednáno, jinak na žádost obou manželů, se zapisují do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeným Notářskou komorou České republiky. Právní účinky zápisu jsou takové, že se manželé mohou těchto smluv vůči třetím osobám vždy dovolat, i když tyto třetí osoby nebyly s jejich obsahem seznámeny, jsou tedy vůči třetím osobám bez dalšího účinné. To je dáno i tím, že tento seznam je veřejně přístupný přes internetovou stránku Notářské komory České republiky.

Zjistí-li manželé, že došlo ke změně okolností, které jsou významné pro úpravu jejich majetkových vztahů, lze jejich manželský majetkový režim dále měnit tak, aby odpovídal novým požadavkům. Pro změnu manželského majetkového režimu doporučujeme kontaktovat notáře a navrhovanou změnu s ním projednat dříve, než dojde k sepsání nové smlouvy.

Příklad: Manželé Novákovi uvažují o koupi bytu. Vzhledem k tomu, že se jedná o byt, který patřil strýci manželky, který jim byt prodá za výhodnou cenu, ale chce, aby vlastníkem byla jen paní Nováková, domluví se, že byt koupí manželka sama do výlučného vlastnictví. Byt tedy nebude součástí společného jmění, i když na jeho koupi budou použity společné finanční prostředky. Manželé  navštíví notáře a požádají o zúžení společného jmění manželů ohledně bytu, který bude vlastnit pouze manželka. Ve všem ostatním přitom zůstává jejich společné jmění nezměněno. Současně mohou notáře požádat, aby jim sepsal i kupní smlouvu na byt a vyřídil přepis bytu u katastrálního úřadu.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/rodina-majetek-a-ochrana-prav/zuzeni-spolecneho-jmeni

 

Seznam listin o manželském majetkovém režimu

Seznam listin o manželském majetkovém režimu vedený v elektronické podobě Notářskou komorou České republiky slouží veřejnosti k nahlížení do záznamů o tom, zda manželé změnili svůj majetkový režim a vyjádřili souhlas s tím, aby tato skutečnost byla zveřejněna, nebo zda o tomto manželském majetkovém režimu bylo rozhodnuto soudem.

Právní účinky zápisu jsou takové, že se manželé mohou těchto smluv vůči třetím osobám vždy dovolat, i když tyto třetí osoby nebyly s jejich obsahem seznámeny, jsou tedy vůči třetím osobám bez dalšího účinné.

Dřívější právní úprava také upravovala možnosti úpravy manželského majetkového režimu. Její nevýhodou ale bylo, že smlouva uzavřená manželi byla účinná vůči třetím osobám pouze tehdy, pokud třetí osobu s obsahem smlouvy seznámili. V opačném případě tato smlouva neměla ve vztahu ke třetí osobě žádný právní význam.

Nová právní úprava zavedla Seznam listin o manželském majetkovém režimu vedený Notářskou komorou České republiky (dále jen „Seznam“) a stanovila, že pokud bude o smlouvě nebo soudním rozhodnutí proveden zápis do Seznamu, působí takový zápis vůči všem osobám, a to i tehdy, pokud obsah smlouvy nebo rozhodnutí neznají.

Tím byl zaveden způsob, jakým může druhý z manželů dosáhnout veřejných účinků jejich smlouvy. Nemusí již nadále zjišťovat, zda o smlouvě věřitelé vědí a nemusí ji věřitelům předkládat. Věřitelé mají zase vhodný nástroj, jak lze zjistit, zda uzavíraný vztah bude zavazovat pouze jednoho manžela nebo oba manžele a zohlednit tuto skutečnost např. při posuzování jejich bonity.

Seznam je veden v elektronické podobě a vyhledávání, které je zpoplatněné, je v něm možné na internetových stránkách Notářské komory České republiky. O vyhotovení opisů listin evidovaných v Seznamu je pak možné požádat kteréhokoliv notáře.

Příklad: Manželé Novákovi budou svému sousedovi panu Rychlému půjčovat větší finanční částku. Pan Rychlý vypadá jako finančně zajištěný muž, který se pouze dostal do situace, ve které rychle potřebuje finanční hotovost. Manželé Novákovi vědí, že pan Rychlý žije s manželkou ve veliké vile, která je vybavena drahým nábytkem a oba jezdí luxusními automobily. Manželé Novákovi však přece jen z opatrnosti nahlédnou do Seznamu a zjistí, že manželé Rychlí mají uzavřenou smlouvu o zúžení jejich společného jmění. Zajdou k notáři a požádají ho, aby jim opis smlouvy vydal. Z textu smlouvy se dozví, že pan Rychlý již před rokem veškerý majetek převedl na manželku a sjednali si režim oddělených jmění. Tato informace jim posloužila k tomu, že byli při půjčení peněz přece jen opatrnější a požádali pana Rychlého, aby za splacení zápůjčky ručila i jeho manželka.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/rodina-majetek-a-ochrana-prav/seznam-listin-o-manzelskem-majetkovem-rezimu

 

Určení opatrovníka pro případ budoucí vlastní nezpůsobilosti

Člověk může v očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat učinit prohlášení, jímž projeví vůli, aby jeho záležitosti byly spravovány určitým způsobem, nebo aby jeho záležitosti spravovala určitá osoba, případně může projevit vůli, aby se konkrétní osoba stala jeho opatrovníkem. Jednou z možností danou občanským zákoníkem je pro toto prohlášení zvolit formu veřejné listiny – notářského zápisu.

Schopnost člověka právně jednat, tj. nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem, může být omezena v důsledku nepříznivé skutečnosti (např. v důsledku nemoci). Pokud člověk očekává, že nastane situace, kdy sám nebude schopen právně jednat, může učinit projev vůle směřující k úpravě budoucích záležitostí, a to buď formou soukromé listiny potvrzené dvěma svědky, anebo formou veřejné listiny – notářského zápisu, který sepisuje odborně způsobilý notář schopný posoudit podobu projevu vůle nejvíce odpovídající potřebám konkrétní osoby.

V případě, že je prohlášení o určení opatrovníka pořízeno notářským zápisem, je notářem zapsáno do neveřejného Seznamu prohlášená o určení opatrovníka, který vede Notářské komora České republiky. Do tohoto seznamu povinně nahlíží soud při řízení o omezení svéprávnosti a pořizovatel tak má jistotu, že listina, v níž určil opatrovníka, bude v soudním řízení zohledněna.

Příklad: Člověk trpící nemocí, u níž se předpokládá, že v pozdějším stádiu omezí jeho schopnost samostatně právně jednat, bude mít zájem na tom, aby určitým způsobem upravil své budoucí poměry, které později v případě zhoršení svého stavu nebude moci nadále sám ovlivnit. V takovém případě v notářském zápisu s předstihem určí, že jeho opatrovníkem bude jím předem vybraná osoba, která zná jeho osobní i majetkové poměry. Dále pak určí, aby zvolený opatrovník spravoval jeho záležitosti určitým způsobem, tj. například určí, že jeho nemovité věci nesmějí být prodány a on sám v nich bude nadále mít bydliště, případně určí, do kterého zdravotního či sociálního zařízení má být svým opatrovníkem umístěn.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/rodina-majetek-a-ochrana-prav/urceni-opatrovnika-pro-pripad-budouci-vlastni-nezpusobilosti

 

Ochrana věřitele

Zástavní smlouva

Zástavní smlouva patří k zajišťovacím institutům práva, které slouží k posílení věřitelovy možnosti dosažení splnění závazku, neučiní-li tak dlužník dobrovolně. V některých případech zástavní smlouva vyžaduje formu veřejné listiny - notářského zápisu a pro vznik zástavního práva je třeba zápis do Rejstříku zástav.

Zástavní smlouva vyžaduje písemnou formu obecně u věcí movitých (s výjimkou skutečnosti, kdy je movitá věc jako zástava odevzdána zástavnímu věřiteli či třetí osobě při uzavření smlouvy) a dále u nemovitých věcí evidovaných v katastru nemovitostí.

Zástavní smlouva vyžaduje formu notářského zápisu, je-li zástavou závod nebo jiná věc hromadná, je-li zástavou nemovitá věc neevidovaná ve veřejném seznamu a má-li zástavní právo k movité věci vzniknout zápisem do Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky. Zástavní smlouva je tedy právním důvodem zástavního práva, k jehož vzniku je však potřeba ještě další právní skutečnosti.

Jde-li o nemovitou věc zapsanou v katastru nemovitostí, je ke vzniku zástavního práva nutný jeho zápis do katastru nemovitostí.

Půjde-li o nemovitou věc, která se do katastru nemovitostí nezapisuje, vznikne zástavní právo až zápisem do Rejstříku zástav. Obdobně zástavní právo k obchodnímu závodu a movité hromadné věci vznikne až zápisem do Rejstříku zástav. Zástavní právo k movité věci vznikne až zápisem do Rejstříku zástav také tehdy, pokud se tak účastníci zástavní smlouvy dohodnou. Zápis do Rejstříku zástav provede notář, který sepsal zástavní smlouvu ve formě notářského zápisu, a to bez zbytečného odkladu po uzavření zástavní smlouvy. 

Výhodou zápisu do Rejstříku zástav je, že pokud vázne na věci více zástavních práv, uspokojí se právo zástavního věřitele zapsané v Rejstříku zástav nebo ve veřejném seznamu podle pořadí zápisu přednostně před právem vzniklým jiným způsobem.

Zástavní právo zakládá věřiteli možnost zástavu zpeněžit a uspokojit se z dosaženého výtěžku, pokud mu dlužník zajištěný dluh řádně a včas nesplní. Občanský zákoník umožňuje v případě, že je tak ujednáno v zástavní smlouvě, aby zástavní věřitel zástavu prodal, a to jiným způsobem než ve veřejné dražbě (zejména tzv. prodej z volné ruky - tedy, aby zástavní věřitel zástavu sám zpeněžil, a to s odbornou péčí tak, aby dosáhl ceny, za jakou lze srovnatelnou věc v daném místě a čase obvykle prodat).

Příklad: Úspěšný podnikatel pan Novák chce rozšířit své aktivity a z toho důvodu potřebuje nemalé finanční prostředky. Jde do banky si zařídit úvěr, banka žádá zajištění své pohledávky zástavou jeho závodu. Pan Novák navštíví notáře, který mu zástavní smlouvu o zřízení zástavního práva k závodu sepíše a který rovněž provede zápis zástavního práva do Rejstříku zástav.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/rodina-majetek-a-ochrana-prav/zastavni-smlouva

 

Notářské zápisy se svolením k vykonatelnosti

Notářský zápis, ve kterém povinný svolí k přímé vykonatelnosti, lze tedy podle tohoto zápisu nařídit a provést výkon rozhodnutí nebo exekuci, představuje efektivní způsob zajištění zaplacení pohledávky bez dalších soudních řízení.  

Obsahem notářského zápisu o dohodě se svolením k vykonatelnosti je závazek dlužníka, že ve stanovené lhůtě řádně splní svůj dluh vůči věřiteli a pokud tak neučiní, může věřitel bez dalšího soudního řízení požádat soudního exekutora o exekuci dlužníkova majetku. Není tak třeba před exekucí absolvovat soudní řízení se soudním poplatkem a často s dobou trvání několika let, ve kterém je dlužníkovi nejdříve uloženo dluh zaplatit, a až poté lze navrhnout exekuci. Často pak může být na vymáhání peněz pozdě.

Dohodu je vhodné sepsat v případě zápůjčky nejpozději při předání peněz, ale lze ji uzavřít i ohledně pohledávky, která teprve vznikne (úvěr). Dohodu lze uzavřít i v případech, kdy je již pohledávka splatná a věřitel je ochoten poskytnout dlužníkovi ke splacení dodatečnou lhůtu.

Svolení k vykonatelnosti může být obsaženo přímo v notářském zápisu o právním jednání, ve kterém se účastník zaváže splnit peněžitý dluh vyplývající ze zakládaného závazkového právního vztahu (tedy např. přímo ve smlouvě o zápůjčce).

Svolení k vykonatelnosti může být také obsaženo v notářském zápisu o jednostranném právním jednání, kterým je uznání peněžitého dluhu (k sepsání tedy stačí jen účast dlužníka, nelze však sjednat např. smluvní pokutu).

Příklad: Pan Novák dluží panu Novotnému 100 000 Kč podle smlouvy o zápůjčce a jeho dluh je již splatný. Pan Novák by rád dluh uhradil, ale nemá na to finanční prostředky. Pan Novotný je ochoten lhůtu splatnosti posunout, ale chce mít jistotu, že po sjednaném datu splatnosti nenastane stejná situace znovu. Sepíší proto u notáře notářský zápis, jehož obsahem bude uznání dluhu pana Nováka, sjednání podmínek splatnosti, a svolení pana Nováka, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí nebo vedena exekuce a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem. Pokud ani v nově sjednané lhůtě pan Novák dluh neuhradí, může se pan Novotný obrátit přímo na exekutora, aby jeho pohledávku vymohl.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/notarske-zapisy-se-svolenim-k-vykonatelnosti

 

Notářské úschovy

Úschova peněz

Notář provádí úschovu peněz za účelem vydání konkrétní osobě po splnění podmínek či naplnění určitých skutečností stanovených v protokolu o úschově, jejímiž účastníky jsou složitel, příjemce a notář jako správce.

Peníze jsou do úschovy notáře přijímány na základě žádosti, přičemž žadateli je sděleno číslo účtu úschov notáře, na který mají být peníze převedeny. Peníze jsou skládané do úschovy buď za účelem zajištění dluhu, nebo jako dlužné nájemné podle občanského zákoníku. Podmínky notářské úschovy jsou uvedeny v protokole sepsaném se složitelem a příjemcem, se kterým může být sepsán samostatný dodatek k protokolu o akceptaci podmínek úschovy.  

Notář přijímá peníze do své úschovy až sepsáním protokolu o úschově. Jestliže notář peníze do úschovy nepřijme, vydá je bez zbytečného odkladu zpět složiteli na uvedený účet pro vrácení peněz. Protokol může být sepsán, i když peníze dosud nebyly složeny na účet notáře. V takovém případě je v protokole uvedena lhůta a podmínky pro připsání částky na účet.

Jsou-li peníze přijaty do notářské úschovy za účelem zajištění dluhu (zaplacení kupní ceny), nemůže notář peníze v době trvání notářské úschovy vrátit složiteli bez souhlasu příjemce ani s nimi naložit jiným způsobem. Peníze jsou z úschovy notáře vydány poté, co byly splněny dohodnuté podmínky pro vydání příjemci.

Sepisuje-li notář ve formě notářského zápisu i kupní smlouvu, činí odměna notáře za související úschovu pouze jednu desetinu běžné odměny.

Obdobným způsobem může být úschova realizována na základě ustanovení notářského řádu a občanského zákoníku o správě majetku (finančních prostředků).

Příklad: Pan Pavel prodává své pozemky panu Jiřímu na základě kupní smlouvy. Aby byla zajištěna jistota v převedení vlastnického práva na pana Jiřího a pan Pavel se nemusel obávat o zaplacení kupní ceny pozemků, ujednají s notářem smlouvu o úschově peněz. Ve smlouvě stanoví, že pan Jiří převede peníze na účet notářské úschovy, následně bude podán návrh na vklad vlastnického práva k pozemkům do katastru nemovitostí. Peníze budou panu Pavlovi vydány po předložení výpisu z katastru nemovitostí, podle kterého se pan Jiří stal vlastníkem pozemků. Kdyby ale k zápisu vlastnictví nedošlo, vrátil by notář peníze panu Jiřímu.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/rodina-majetek-a-ochrana-prav/uschova-penez

 

Úschova listin

Úschova listin notářem může být provedena na základě toho, že listina bude vrácena žadateli nebo v určitý okamžik předána orgánu veřejné moci, dalším důvodem úschovy listiny může být její vydání určené osobě. Notáři přijímají do úschovy i listiny obsahující právní jednání pro případ smrti (závěti, listiny o vydědění apod.)

Pro úschovu listiny je podstatné, aby uschované listiny měly právní význam. Do úschovy tak nelze přijmout např. osobní korespondenci nebo jiné listiny osobní povahy. Listina musí být předána ve stavu, aby bylo možné posoudit její obsah, tedy např. nikoliv v zapečetěné obálce. Často se jedná o stranami podepsané kupní smlouvy, které notář nevydá z úschovy, dokud mu nebude prokázáno splnění podmínek.

O přijetí listiny do úschovy se sepíše protokol, a pokud je listina uschována pouze na určitou dobu, pak protokol mimo jiného obsahuje i dobu, na kterou je listina uložena, a případně za jakých okolností má být vydána oprávněné osobě.

Listiny je možné do úschovy notáře předat buď osobně, nebo doručit jiným způsobem. Jestliže je listina do úschovy zaslána, musí obsahovat mimo jiné i žádost o uložení do úschovy a veškeré údaje týkající se identifikace žadatele. V takovém případě sepíše notář protokol o převzetí listiny do úschovy, jehož další vyhotovení zašle žadateli.

Listina je z úschovy vydána pouze tomu, kdo o její uložení požádal nebo jeho zmocněnci, který má k vyzvednutí speciální plnou moc. O vydání listiny z úschovy je opět sepsán protokol. Jde-li o vydání listiny o právním jednání pro případ smrti, ta se vydává pouze na žádost pořizovatele nebo zástupce se speciální plnou mocí. Protokol o vydání takové listiny obdrží vždy pořizovatel a byla-li vydána na základě plné moci, pak i jeho zástupce.

Notář přijímá do úschovy také listiny o právním jednání pro případ smrti (závěti, listiny o vydědění). O takové úschově se opět sepíše protokol, který navíc obsahuje poučení o náležitostech pořízení pro případ smrti a také poučení, že toto právní jednání bude evidováno v Evidenci právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky.

V případě úmrtí pořizovatele právního jednání pro případ smrti je tato listina automaticky předána notáři – soudnímu komisaři, který byl pověřen projednáním pozůstalosti.

Příklad: Pan Král si sám sepsal závěť a požádal notáře o její uložení do úschovy. Notář posoudil, zda listina splňuje formální náležitosti závěti, poučil o nich pana Krále a dále jej poučil o tom, že bude závěť zapsána do Evidence právních jednání pro případ smrti. O tom notář sepsal protokol a jedno jeho vyhotovení vydal panu Královi. Pokud by chtěl pan Král závěť vrátit, může požádat kdykoliv o její vydání.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/rodina-majetek-a-ochrana-prav/uschova-listin

 

Ověřování a výpisy

Ověření pravosti podpisu - legalizace

Vidimací se ověřuje shoda kopie listiny s jejím originálem, přičemž za originál se považuje např. i ověřený opis listiny. Vidimace se provádí připojením doložky o vidimaci, která se umístí přímo na kopii nebo opis, případně se vyhotoví na samostatný list papíru, který se pevně připojí k vidimované listině.

Legalizací notář ověřuje, že fyzická osoba před ním listinu vlastnoručně podepsala nebo uznala podpis, který se na listině již nachází, za vlastní. Legalizace se provádí připojením doložky o podpisu listiny nebo o uznání podpisu za vlastní, která se umístí přímo na listinu, případně se vyhotoví na samostatný list, který se pevně připojí k podepsané listině.

Ověřením podpisu neodpovídá notář ani jeho pracovník za obsah listiny jak po právní stránce, tak po stránce faktické. Je nutné, aby listina, na které je podpis ověřován, byla již úplná. Není například možné provést legalizaci podpisu na zcela prázdný list papíru s tím, že si na ni žadatel následně doplní text, případně ověřovat podpis na nevyplněném formuláři.  

Důležité je, zda bude listina, na které je podpis ověřován, použita v zahraničí nebo v tuzemsku. Pokud by měla být listina použita v zahraničí, je třeba, aby byla ověřovací doložka podepsána notářem nebo jeho stálým zástupcem. Na skutečnost, že hodláte listinu použít v zahraničí, pracovníky notáře vždy upozorněte.

Pro ověření podpisu musí žadatel prokázat svou totožnost platným úředním průkazem (občanským průkazem, pasem). Jestliže žadatel nedisponuje žádným z těchto dokladů, může svou totožnost prokázat prostřednictvím dvou svědků totožnosti, jejichž totožnost musí být prokázána platnými úředními průkazy;  notář je oprávněn při tomto způsobu prokázání totožnosti vyzvat žadatele, aby předložil např. svůj rodný list a náhradní doklad vydaný místo občanského průkazu.

Bude-li podpis ověřován na listině vyhotovené v jazyce, který notář nebo jeho pracovník neovládají, stanoví zákon povinnost předložit spolu s touto listinou i překlad vyhotovený soudním tlumočníkem.

Příklad: Pan Novák potřebuje na kupní smlouvě na pozemky úředně ověřit podpis, smlouvu však již podepsal. Navštíví notářskou kancelář a požádá o ověření podpisu, předloží svůj platný občanský průkaz a v přítomnosti pracovníka notáře prohlásí, že podpis na smlouvě je jeho vlastním podpisem. Na smlouvu pak pracovník notáře připojí legalizační doložku o tom, že podpis byl uznán panem Novákem za vlastní.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/overovani-a-vypisy-z-rejstriku/overeni-pravosti-podpisu-legalizace

 

Ověření shody opisu nebo kopie s listinou - vidimace

Vidimací se ověřuje shoda kopie listiny s jejím originálem, přičemž za originál se považuje např. i ověřený opis listiny. Vidimace se provádí připojením doložky o vidimaci, která se umístí přímo na kopii nebo opis, případně se vyhotoví na samostatný list papíru, který se pevně připojí k vidimované listině.

Nelze vyhotovovat ověřené opisy listin, které není možné nahradit jejich kopiemi, a to zejména občanský průkaz, vojenský průkaz, pas, nebo jiný průkaz, směnka, šek, nebo jiný cenný papír, vkladní knížka, geometrický plán, rysy a technické kresby. Dále není možné ověřit kopie listin, které se zcela neshodují s originálem, tedy ve kterých bylo něco pozměněno, přeškrtnuto nebo doplněno.

Je ale možné vidimovat listiny, které jsou v cizím jazyce, ale zároveň nejsou listinami uvedenými v předchozím odstavci. Je také možné vyhotovovat opisy z již existující ověřené kopie listiny.

Vidimací se nepotvrzuje správnost údajů v listině ani právní obsah listiny, za který notář ani jeho pracovníci neodpovídají.

Nejlépe je ponechat vyhotovení kopií na pracovníkovi notáře, který si vyhotoví kopie na vlastním kopírovacím zařízení, čímž se vyhnete zdlouhavému zkoumání listin, zda se zcela shodují s originálem.

Má-li být listina použita v zahraničí, je třeba, aby byla ověřovací doložka podepsána notářem nebo jeho stálým zástupcem. Na skutečnost, že budete listinu předkládat v zahraničí, pracovníky notáře vždy upozorněte.

Příklad: Pan Veselý potřebuje vyhotovit ověřené kopie svého maturitního vysvědčení pro další studium v zahraničí. V takovém případě se v kanceláři notáře objedná, aby měl jistotu, že bude přítomen notář, předloží notáři originál svého vysvědčení a požádá o příslušný počet kopií. Notáře vyhotoví na vlastním kopírovacím zařízení kopie, ke kterým připojí doložky o vidimaci s úředním razítkem a svým podpisem.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/overovani-a-vypisy-z-rejstriku/overeni-shody-opisu-nebo-kopie-s-listinou-vidimace

 

Vyhledávání v rejstřících a kontaktní místo Czech POINT

Notář poskytuje spolu s výpisy z informačního systému Czech POINT v rámci své činnosti také výpisy, opisy a potvrzení z Rejstříku zástav a ze Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.

Czech POINT (Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál) je projekt veřejné správy, kdy na určených pracovištích a kontaktních místech může veřejnost získat např. výpisy ze stanovených veřejných rejstříků, veřejných seznamů či evidencí, nebo může být provedena autorizovaná konverze dokumentu. Notáři jsou určeni jako jedno z těchto kontaktních pracovišť. U notáře můžete obdržet například výpis z obchodního a dalších veřejných rejstříků (spolkový rejstřík, rejstřík společenství vlastníků jednotek atd.), výpis z evidence Rejstříku trestů, výpis z živnostenského rejstříku, výpis z katastru nemovitostí, výpis z bodového hodnocení řidičů a insolvenčního rejstříku.

Rejstřík zástav

Rejstřík zástav vede v elektronické podobě Notářská komora České republiky.

Je-li předmětem zástavy závod nebo jiná věc hromadná, nemovitá věc, která nepodléhá zápisu do katastru nemovitostí, nebo pokud si to sjednají strany zástavní smlouvy, musí být zástavní smlouva sepsaná ve formě veřejné listiny - notářského zápisu. Zástavní právo pak v těchto případech vznikne až jeho zápisem do Rejstříku zástav. Zápis zástavního práva na základě zástavní smlouvy do Rejstříku zástav zajistí bez zbytečného odkladu po uzavření zástavní smlouvy notář, který zástavní smlouvu sepsal. Vázne-li na věci více zástavních práv, uspokojí se právo zástavního věřitele zapsané v Rejstříku zástav nebo ve veřejném seznamu podle pořadí zápisu přednostně před právem vzniklým jiným způsobem.

Z Rejstříku zástav může kterýkoli notář vydat každému na jeho žádost opis nebo výpis z Rejstříku zástav nebo potvrzení o tom, že v něm určitá věc není evidována jako zástava. Lze tak předejít riziku koupě zastavené věci. Taková opatrnost se může vyplatit zejména při koupi hodnotnější věci, například obchodního závodu nebo automobilu.

Do Rejstříku zástav lze také zapsat pouze zákaz zřízení zástavního práva k věci, aniž by k této věci muselo být zároveň zřízeno zástavní právo, zákaz zřízení dalšího zástavního práva k zástavě nebo budoucí zástavní právo.

Rejstřík trestů

Notář vyhotovuje výpisy z evidence Rejstříku trestů. Osoba, která žádá o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů, musí předložit platný úřední průkaz totožnosti. O výpis může požádat též zmocněnec, pokud předloží plnou moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele (žadatele).

Katastr nemovitostí

Notář vyhotoví každému na jeho žádost pomocí dálkového přístupu k údajům katastru nemovitostí úplný či částečný výpis z katastru nemovitostí (výpis z listu vlastnictví) ohledně nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí, případně také výpis z evidence právních vztahů k nemovitým věcem zapsaným v katastru nemovitostí evidovaných pro právnickou či fyzickou osobu.

Obchodní rejstřík a další veřejné rejstříky

Notář vyhotoví každému na jeho žádost ověřený výpis z obchodního rejstříku ohledně jakékoliv osoby zapsané v obchodním rejstříku. Ověřený výpis může být vydán jako výpis platných (aktuálních) údajů nebo jako výpis úplný ohledně všech skutečností zapsaných o dané osobě v příslušném rejstříku za celou dobu zápisu.

Dalšími rejstříky, ze kterých lze vydat výpisy, jsou zejména spolkový rejstřík a rejstřík společenství vlastníků jednotek.

Insolvenční rejstřík

Notáře můžete požádat o vyhotovení ověřeného výpisu z insolvenčního rejstříku. V rejstříku je možné vyhledávat na základě identifikačního čísla nebo podle osobních údajů (konkrétní osoba).

Insolvenční rejstřík je informačním systémem veřejné správy. Jeho základní úlohou je zajistit maximální míru publicity o insolvenčních řízeních a umožnit sledování jejich průběhu. Prostřednictvím insolvenčního rejstříku jsou zveřejňovány veškeré relevantní informace týkající se insolvenčních řízení.

Bodové hodnocení řidičů

Notáře můžete požádat o vyhotovení ověřeného výpisu bodového hodnocení své osoby z Centrálního registru řidičů. Osoba, která žádá o vydání výpisu, musí předložit platný doklad totožnosti. O výpis může požádat též zmocněnec, pokud předloží plnou moc s úředně ověřeným podpisem zmocnitele (žadatele).

Seznam listin o manželském majetkovém režimu

Seznam listin o manželském majetkovém režimu je veřejný seznam, který v elektronické podobě vede Notářská komora České republiky. Zápis smlouvy do tohoto seznamu provádí notář, který smlouvu o manželském majetkovém režimu sepsal.  V seznamu se kromě smluv o manželském majetkovém režimu evidují také rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu.

Právním účinkem zápisu je, že manželé či snoubenci se mohou těchto smluv vůči třetím osobám vždy dovolat, i když tyto třetí osoby nebyly s jejich obsahem seznámeny.

Notářská komora České republiky zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje zapisované do seznamu, tedy zejména údaje o tom, kdo uzavřel smlouvu o manželském majetkovém režimu a o jaký režim se jedná. Kterýkoli notář vydá na žádost opis smlouvy o manželském majetkovém režimu,  opis rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu nebo potvrzení o tom, že tyto nejsou v seznamu zapsány.

Příklad: Pan Jiskra chce založit společnost s ručením omezeným. Má obavu, aby měl k dispozici všechny potřebné doklady a listiny a tak, když se od kamaráda dozví, že je k založení společnosti potřeba výpis z katastru nemovitostí ohledně sídla společnosti a jeho výpis z evidence Rejstříku trestů, bez konzultace s notářem si vyžádá u příslušného katastrálního úřadu výpis z katastru nemovitostí a na poště výpis z evidence Rejstříku trestů. Jaké pak bylo jeho překvapení, že oba tyto doklady, jejichž pořízení ho stálo tři hodiny času, mohly být vyhotoveny v notářské kanceláři v průběhu jednání s notářem o založení společnosti.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/overovani-a-vypisy-z-rejstriku/vyhledavani-v-rejstricich-a-kontaktni-misto-czech-point

 

Zajištění důkazu

Občanský soudní řád upravuje možnost zajištění důkazu v řízení před soudem formou notářského zápisu o stavu věci nebo skutkovém ději, který se udál v přítomnosti notáře. Důležité je, aby stav věci nebo skutkový děj byly relevantní pro prokázání práv a nároků v řízení před soudem nebo jiným veřejným orgánem.

V notářském zápisu o osvědčení stavu věci nebo skutkového děje notář zachytí to, co vnímal svými smysly, nejedná se o odborné zhodnocení. Osvědčení o stavu věcí tak nesměřuje k jejich zachování ve stavu, v jakém je notář zaznamenal, ale k osvědčení, jaké byly v okamžiku osvědčení. Osvědčení o stavu věci také není kvalifikovaným zjištěním věci, jaké by provedl například soudní znalec v daném oboru.

Notář není oprávněn v zápisu o stavu věcí a skutkových dějích uvádět svá stanoviska, hodnocení či názory k popisovaným událostem nebo věcem.

Příklad: Došlo k poškození bytu za strany nájemníka tak, že znehodnotil kuchyňskou linku. Notář je přizván, aby zaznamenal stav tohoto vybavení, jaký byl v okamžiku jeho přítomnosti v bytě. Do notářského zápisu poté notář uvede pouze stav kuchyňské linky, jak se mu jevil v okamžik jeho přítomnosti, ale nehodnotí, kdo poškození způsobil, nebo k jaké škodě došlo.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/overovani-a-vypisy-z-rejstriku/zajisteni-dukazu

 

Osvědčení o předložení listiny

Osvědčení o předložení listiny se provádí tak, že notář připojí k předložené listině doložku, ve které uvede den, měsíc a rok, ve kterém byla listina vyhotovena. Tato doložka se umístí přímo na předloženou listinu nebo na samostatný list papíru, který je následně pevně připojen k předložené listině.

V ověřovací doložce může být také uveden údaj o hodině, kdy byla listina předložena. Jestliže má klient zájem na připojení údaje o hodině předložení listiny, je vhodné na to notáře upozornit. Při žádosti o osvědčení o předložení listiny není nutné, aby žadatel prokazoval svou totožnost.

Osvědčení o předložení listiny je nutné provést pouze připojením výše uvedené doložky, jiný způsob, např. sepsáním notářského zápisu o předložení listiny, zákon nepřipouští.

Příklad: Pan Adam si sepsal prohlášení, přičemž mu záleží na tom, aby bylo přesně osvědčeno, v který den toto prohlášení bylo učiněno. Prohlášení předloží notáři, který mu na listinu připojí osvědčení o předložení listiny, ve kterém bude uvedeno datum, kdy bylo prohlášení notáři předloženo.

Zdroj: https://www.nkcr.cz/sluzby/overovani-a-vypisy-z-rejstriku/osvedceni-o-predlozeni-listiny